„Nazývat nás vrahy? Za co? My jsme sáhli po zbraních až v 50. letech. A víte proč? Protože už bylo 85 justičních vražd. Počínaje Píkou a Miladou Horákovou. Oni přeci komunisti vyhlásili třídní boj. A vyhlásit válku vlastním občanům a jen oni měli bouchačky, nikdo jiný ...
www.svedomi.cz, 25.7.2010
Milanu Paumerovi místo nekrologu
František Rozhoň
Legionáři v I. světové válce naráželi
na nepochopení a odpor v prostředí ruském, srbském i italském - v monarchiích
lidé těžko chápali, jak je možné neuznávat autoritu mocnáře. ‘Co
je to autorita?’, zamýšlel se pak dr. Alois Rašín : Je to beran, za nímž jdou
slepě ovce. Je to zbytek stádového pudu člověka. Lidé ženou se za tím, čemu
věří. Malé zklamání, a probudí se v nich úvaha.
Čechoslováci
bránící se nacistickému Německu
zpočátku naráželi na nepochopení
„rozhodujících mocností“, protože
Beneš prohrál propagandistickou bitvu s Hitlerem.
Němci například tvrdili, že ČSR nedbá nezaměstnanosti
Němců, a pražská vláda neuměla zdůraznit
nepřijatelnost některých nacistických metod při
‘snižování nezaměstnanosti’ – že se
snad až 270 000 míst uvolnilo politickou perzekucí.
Beneš nepřesvědčil svět, že začínají výboje
Třetí říše, zato Hitler prosadil
‘právo na sebeurčení Němců v ČSR’,
‘Sudetoněmecká otázka’ se stala
bolestí celé Evropy. Situace se změnila, až Hitler
sám ukázal světu, že je podrazák.
Symbolem
Třetího odboje se stali bratři Mašínové
s Milanem Paumerem, a také dodnes naráží
na nepochopení svých činů. Podle Zdeny
Mašínové tomu nedorozumění napomohlo, že
kniha Oty Rambouska „Jenom ne strach“ nevysvětlila
Čechoslovákům důvody odboje proti vládnoucí
vrstvě. Bratři Mašínové tady nežijí,
ve vlasti spoluobčanům důvody trpělivě objasňovali Milan Paumer,
Zdena Mašínová a duše
spřízněné. Pro Hospodářské noviny
Paumer
řekl mimo jiné : „Nazývat
nás vrahy? Za co? My jsme sáhli po zbraních
až v 50. letech. A víte proč? Protože už bylo
85 justičních vražd. Počínaje Píkou
a Miladou Horákovou. Oni přeci komunisti vyhlásili
třídní boj. A vyhlásit válku, to přeci
znamená, že musíte mít nepřítele. No tak my
jsme na to přistoupili a stali jsme se nepřáteli. Oni měli
bouchačky, tak jsme si je obstarali také. A už to
šlo.“
Milan Paumer, narozený
7. dubna 1931, zemřel 22. července
2010. Soudím, že nejlépe uctím jeho památku, když místo nekrologu se
pokusím jako on obhajovat boj za svobodu a uvádět na pravou míru
některé dezinformace šířené o něm, Mašínech a jejich
činech.

Mašínové a Milan Paumer z republiky
neprchali, jak se psalo v jednom
nekrologu. Oni vyrazili na cestu Německem poté, co se US
prezidentem stal válečný hrdina Dwight Eisenhower
a během jeho volební kampaně stanice Hlas Ameriky
a Svobodná Evropa hlásily, že Eisenhower
slíbil osvobození východní Evropy
od bolševismu. Mašínové
s přáteli věděli, že se v západním
Německu vytváří speciální jednotky
pro tyto osvobozovací akce, a tak vyšli, aby se
podobně jako hrdinové I. i II. odboje i oni
vrátili s osvobozeneckou armádou.
Mašínové jsou někým nazýváni vrahy, protože
dokázali ve Třetím odboji „ublížit“ těm, kteří byli aktivní na straně
protivníka - jejich oběti prý byli jen „pěšáky“. Jenže na straně
moci, která válčila proti vlastním občanům, nebylo pěšáků; uznal to
už
i český soud.
Jiní se zase hrozí toho, že Radek Mašín
dokázal esenbákovi ve službě podříznout hrdlo.
Takhle myslet a zabíjet však naučila Radka KSČ ! Radek byl totiž
zařazen do kurzu pro oddané
stoupence Strany, kde měli jako učebnici brožuru ‘Zabij, nebo buď zabit’
a učili se různé druhy sabotáže
a zabíjení – například
podříznutím krku i kopnutím do spánku.
Radek Mašín se pak sám stal instruktorem. Strana
nedomyslela, že zklame-li občany, ti mohou naučené
myšlení a jednání užít proti
ještě loajálním stoupencům Strany.
Mašínové s Paumerem vstoupili
do US army a USA je nevydaly ani východnímu Německu, kde podle žaloby měli
ohrožovat demokracii, ani Československu, kde byli označováni za kriminálníky.
USA jejich akce chápaly jako osvobozenecké a celou trojici zařadily do elitního
Demonstration teamu představovaného celebritám. Je trapné, že údajní
přátelé Ameriky
a jejích hodnot jako Václav Havel odsuzují činy Mašínů a spol.,
kterými se Amerika chlubila.
Strýc Mašínů Ctibor Novák se z nacistických vězení vrátil
jako přesvědčený komunista, a matka Zdena Mašínová v roce 1948 na výzvu KSČ
vstoupila do jejích řad a za politické vězně se stala členkou Akčního výboru
Národní fronty v Poděbradech. Přesto jsou dnes pro většinu
lidí Mašínové symboly antikomunismu. Pro
mne však jsou symboly boje za svobodu. Úvaha,
o které psal dr. Rašín, jim dovolila
o několik desetiletí dříve než
vládnoucí vrstva uznat, že režim
ohánějící se slovem komunismus je zločinný
a přidat se po svém ke III. odboji. Milan
Paumer pak bojoval v Koreji a po návratu
pomáhal zastavit stíhání Vladimíra
Hučína – podobně jako Milo Komínek
o pár let dříve než vládní vrstva
pochopil, že Hučínovo stíhání je
zločinné. 6. 10. 2004 u přerovského soudu
neposlechl nezákonný povel Policie a ta ho
obsloužila způsobem, jaký si před Listopadem
nedovolili
esenbáci.
S Milanem Paumerem jsem naposledy setrval
v delším přátelském rozhovoru
poté, co jsem odmítl poslechnout nesmyslný povel
Jana Š. okamžitě a nahlas
opakovat svůj postoj k udělení
nejvyšších státních
vyznamenání Mašínům a spol. Milan
Paumer se tehdy usmíval. Kdykoli jsme se znovu potkali, zdravili
jsme se s úsměvem. Budu se snažit, aby měl Milan Paumer
dál důvody k úsměvu, kdybychom se setkali
„na věčnosti“.
František Rozhoň,
25.7.2010,
ilustrační fota z vystoupení
28.7.2004 v Olomouci a z policejního
zásahu 6. 10. 2004 u soudu
v Přerově.
P.S. Poslední rozloučení s Milanem
Paumerem proběhne ve středu 4.8.2010 od 12 hodin
v obřadní síni hřbitova v Poděbradech.
Vyšlo na www.svedomi.cz