Mediální manipulace a slepé reakce kolaborantů v ČR
20170202-ke-kauze-srp
Ke kauze Karel Srp 2. 2.
2017 - His
Voice
Kauza
Karel Srp, která v těchto dnech hýbe
médii, na mě působí, mírně řečeno,
jednostranně. Dočista opomíjí Srpovu
nezastupitelnou práci na poli
Jazzové sekce, nejdůležitější
organizace, která
v sedmdesátých a
osmdesátých letech usilovala o to, aby
nezávislé umělecké proudy (od
jazzu a experimentálního rocku po literaturu)
mohly být
v Československu provozovány na
legální bázi a nebyly pokud možno
zatlačeny za hranici toho, co je komunistickou mocí
zakázáno a trestně
stíháno.
Díky
dílu, které po
Jazzové sekci zůstalo a bylo zaplaceno mj.
uvězněním několika
představitelů organizace, Karla Srpa nevyjímaje, se o
experimentální a
nezávislé umělecké směry začala
zajímat celá řada mladých
lidí dávno
poté, co JS ve své
nejslavnější podobě již byla
minulostí. Autor těchto
řádků je jedním z nich.
Jsem
přesvědčen, že kampaň proti Karlu Srpovi je médii vedena
tak, aby nic
z výše napsaného
neinformovanému čtenáři pokud možno nemuselo
přelétnout přes nos. A přestože názorově
stojím na opačné straně
politického spektra a Karla Srpa osobně neznám,
cítím lidskou,
fanouškovskou i profesní povinnost se jej zastat.
Prosím tedy PT
čtenářstvo, seznamte se s jeho příběhem
a aktivitami třeba prostřednictvím knih Vladimíra
Kouřila Jazzová sekce v čase a nečase
1971 - 1987, memoárů
Mikoláše Chadimy Alternativa
či jeho vlastních Výjimečných
stavů. Obraz bude úplnější.
O
vyjádření k celé
mediální honičce jsem požádal
Mikoláše Chadimu,
hudebníka a leadera skupin Extempore a MCH Band, jemuž podle
některých
hlasů Karel Srp prý uškodil nejvíce.
V Mikolášově knize Alternativa
se o ničem takovém nedočteme.
S vyjádřením
přispěl i Chadimův souputník, zakladatel Extempore a
písničkář Jaroslav Jeroným Neduha,
jehož memoáry Životaběh vyšly
přednedávnem.
Petr Ferenc,
šéfredaktor HIS Voice, 2. 2. 2017
Vzhledem
k tomu co nepěkného se v poslední době napsalo o
Karlu Srpovi,
předsedovi Jazzové sekce, pokládám za
nutné prohlásit toto:
Ve
spisech, které proti mně vedla StB, jsem
nenalezl žádný dokument, který
by naznačoval, že Karel Srp proti mně, nebo skupině
Extempore,
zpravodajsky pracoval, chcete-li, že by mě, nebo na jiné
členy kapely
„práskal“.
Bylo tomu přesně
naopak. Díky akcím
pořádaných v sedmdesátých
letech Jazzovou sekcí se
z neznámé kapely
Extempore stala kapela známá
širšímu publiku,
chcete-li slavná. Jsem přesvědčen, že
právě vystoupením na
Pražských jazzových dnech byly
narušeny plány StB, které
předpokládaly
„bezbolestnou“ likvidaci kapely a
uvěznění tehdejšího leadera
skupiny
J. J. Neduhy, později mého.
Díky
vystoupení Extempore s programem Milá
4 viselců
na V. Pražských jazzových dnech
v Lucerně nemohla StB použít
v případě Plastiků osvědčený
propagandistický scénář
o neumětelech, kteří zneužívají
kapelu pro krytí „protisocialistické
činnosti“.
Zrovna tak mě Karel Srp
nikdy nepřemlouval k emigraci, ať již je na toto téma ve
spisech StB
cokoliv. Naopak mně případnou emigraci vždy rozmlouval.
Mikoláš
Chadima, 1. 2. 2017
Připojuji
se k názoru pana Chadimy, co se týče pana Karla
Srpa. Nedomnívám se, že
by nám jakkoli škodil, ale že naopak s
Jazzovou sekcí vykonal mnoho
pozitivního pro mladé lidi a pro mnohé
muzikanty.
Jaroslav Jeroným
Neduha, Extempore, 1. 2. 2017
Pavel
Turnovský-Učitel ve společnosti Astrologická
škola pro statečné
také
já se připojuji k názoru
Mikolášei Chadimy a Jaroslava Jeronýma
Neduhu.
Připomínám zásluhy Karla Srpa o českou
nezávislou kulturu i to, že
nakonec za své aktivity stanul spolu s ostatními
vůdčími osobnostmi
před soudem. Štvanice proti němu je nechutná.
Pavel Turnovský 2. února
2017
Jiří
Čermák
Také
pro mě byla Jazzová sekce jedním z
mála majáků v normalizačním
svinstvu. Věřím i tomu, že pan Srp neškodil
skupině Extempore a snad se
i snažil neškodit nikomu jinému. Nebyl jsem v
jeho situaci a nemám
právo ho soudit. Je mi jen líto, že se ke
svému, byť možná
neúmyslnému,
selhání nedokáže otevřeně postavit.
Vážím si těch, kteří
zakolísali a
dnes to statečně přiznají. Není to
lehké.
Robin Karel Popper-CHR
(Chronický Rejpal) zaměřený na CHL
(Chronické Lháře) ve společnosti Důchod
Také
já se připojuji k názoru
Mikolášei Chadimy a Jaroslava Jeronýma
Neduhy.
Štvanice proti němu vedou lidé co
neznají jeho spis, co se nenamáhali a
nenamáhají si jej pročíst a
přejímají jen to, co jim média
účelově
předkládají. Kdo se se spisem osobně
seznámil tak ví, že neobsahuje nic
tak závažného a
poškozujícího kohokoliv z kruhů
tehdejší alternativní
hudební scény. Jediné co já
bych Srpovi vytknul je to, že se nedokázal
po 1990 k tomuto problému otvřeně postavit a přiznat.