Neměl Jan Palach raději emigrovat?
19. ledna 2007 tu budeme mít zase
jedno nehezké výročí. 19. ledna 1969 zemřel Jan Palach. Protoe tato
událost je a na pár výjimek oficiálními českými médií u 17 let zcela
ignorována a současná zdegenerovaná česká mláde, kterou zajímá jen
(tak mi to bylo vysvětleno, tedy cituji) "papat, mrdat a kakat", o tom
nic neví, přečtete si alespoň wikipedistickými marxisty zcenzurovanou
verzi na http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Palach.
Český národ nikdy neoplýval hrdiny a nebo skutečně charakterními osobnostmi, právě naopak - dle českého spisovatele ijícího dlouhodobě v cizině (není divu!), Lubomíra Martínka: "Nesetkal jsem se s ádným národem, v něm by pod zcela nepatrným tlakem povstaly zástupy fízlů, donaečů, kolaborantů, patolízalů, bachařů, kariéristů a jiných opor společnosti." Těch pár hrdinů posledních sto let, a u jsou to legionáři, brittí letci, Balabán, Maín a Morávek, bratři Maínové a jejich druzi v padesátých letech a nebo Vladimír Hučín dnes byli pravidelně a předpokladatelně svým vlastním národem haněni, zesměňováni, zpochybňováni, tupeni a vězněni.
Kdyby Balabán, Maín a Morávek nezahynuli rukou nacistů a přeili do doby po roce 1945, nemám nejmeních pochyb, e by vichni skončili ve vězení - v českém vězení! Jako legionáři, jako brittí letci, jako Hučín! WHAT IS WRONG WITH THIS COUNTRY?
Nemám nic proti idealismu - kdybych nebyl idealista, tak u dávno bych nepsal česky, jazykem země, kde jsem cenzurován, pod falenými záminkami vyhazován z blogu Respektu, u znova (na popud administrátora Respektu - nevěřte na náhody!) blokován v české komunistické Wikipedii a prohlaován za ve moné, včetně spammera.
Kdyby se německým pivem zblblá česká luza domnívala, e kulhání na levou nohu je něco velmi patného a odpudivého, jsem si jist, e by o mně troubové rozhlaovali, e kulhám na levou nohu - a zbytek by tomu věřil. Jsem ochoten být nepravdivě obviněn ze spammerství, jsem ochoten být v podezření, e kulhám na levou nohu - ale dál u můj idealismus nejde. Zde to končí.
Jan Palach byl extrémní idealista - bylo mu ostatně pouhých 21 let. Věřil, e stojí za to dát ivot za něco, co my starí u dávno víme, e za to nestojí. Nestojí za to dát ivot za zemi, která to nikdy neocení, za národ, který se neprobudí, za stát, který za to jednodue nestojí. Na Jana Palacha si napřed dvacet let nikdo nevzpomněl, protoe "to bylo zakázané" a potom si u na něj nikdo nevzpomněl, "protoe máme jiné starosti".
Jan Palach měl udělat to stejné, co udělalo v té době 250 tisíc (dle údajů UNHCR) Čechů a Slováků. Sednout na skútr ČeZeta 175, nebo do autobusu koda RTO v Brně na autobusovém nádraí a nezastavit se a v Traiskirchenu. Ano, tak snadné to bylo. Dnení vygumovaná česká mláde o tom u nic neví a málokdy chce vědět. Můj přítel Frantiek (jeden z výe uvedených) mi v sobotu vyprávěl, jak se ho jeho v Praze ijící dvacetiletá neteř teď na vánoce ptala: "A strejdo, - proč jste vlastně utekli?". Řekl, e na to neměl odpověď. Měl se snad upálit?
Jan Palach se narodil 11. srpna 1948 - bylo by mu teď 58 let. Mohl z něj být úspěný Američan středního věku, se sluným ivotem, rodinou, dětmi a vnoučaty - kdyby bláhově nevěřil, e Československo stojí i za obě nejvyí. Ano, jistě, jsou ideály a země, za které stojí i poloit ivot. Ale za takovouhle?
Český národ nikdy neoplýval hrdiny a nebo skutečně charakterními osobnostmi, právě naopak - dle českého spisovatele ijícího dlouhodobě v cizině (není divu!), Lubomíra Martínka: "Nesetkal jsem se s ádným národem, v něm by pod zcela nepatrným tlakem povstaly zástupy fízlů, donaečů, kolaborantů, patolízalů, bachařů, kariéristů a jiných opor společnosti." Těch pár hrdinů posledních sto let, a u jsou to legionáři, brittí letci, Balabán, Maín a Morávek, bratři Maínové a jejich druzi v padesátých letech a nebo Vladimír Hučín dnes byli pravidelně a předpokladatelně svým vlastním národem haněni, zesměňováni, zpochybňováni, tupeni a vězněni.
Kdyby Balabán, Maín a Morávek nezahynuli rukou nacistů a přeili do doby po roce 1945, nemám nejmeních pochyb, e by vichni skončili ve vězení - v českém vězení! Jako legionáři, jako brittí letci, jako Hučín! WHAT IS WRONG WITH THIS COUNTRY?
Nemám nic proti idealismu - kdybych nebyl idealista, tak u dávno bych nepsal česky, jazykem země, kde jsem cenzurován, pod falenými záminkami vyhazován z blogu Respektu, u znova (na popud administrátora Respektu - nevěřte na náhody!) blokován v české komunistické Wikipedii a prohlaován za ve moné, včetně spammera.
Kdyby se německým pivem zblblá česká luza domnívala, e kulhání na levou nohu je něco velmi patného a odpudivého, jsem si jist, e by o mně troubové rozhlaovali, e kulhám na levou nohu - a zbytek by tomu věřil. Jsem ochoten být nepravdivě obviněn ze spammerství, jsem ochoten být v podezření, e kulhám na levou nohu - ale dál u můj idealismus nejde. Zde to končí.
Jan Palach byl extrémní idealista - bylo mu ostatně pouhých 21 let. Věřil, e stojí za to dát ivot za něco, co my starí u dávno víme, e za to nestojí. Nestojí za to dát ivot za zemi, která to nikdy neocení, za národ, který se neprobudí, za stát, který za to jednodue nestojí. Na Jana Palacha si napřed dvacet let nikdo nevzpomněl, protoe "to bylo zakázané" a potom si u na něj nikdo nevzpomněl, "protoe máme jiné starosti".
Jan Palach měl udělat to stejné, co udělalo v té době 250 tisíc (dle údajů UNHCR) Čechů a Slováků. Sednout na skútr ČeZeta 175, nebo do autobusu koda RTO v Brně na autobusovém nádraí a nezastavit se a v Traiskirchenu. Ano, tak snadné to bylo. Dnení vygumovaná česká mláde o tom u nic neví a málokdy chce vědět. Můj přítel Frantiek (jeden z výe uvedených) mi v sobotu vyprávěl, jak se ho jeho v Praze ijící dvacetiletá neteř teď na vánoce ptala: "A strejdo, - proč jste vlastně utekli?". Řekl, e na to neměl odpověď. Měl se snad upálit?
Jan Palach se narodil 11. srpna 1948 - bylo by mu teď 58 let. Mohl z něj být úspěný Američan středního věku, se sluným ivotem, rodinou, dětmi a vnoučaty - kdyby bláhově nevěřil, e Československo stojí i za obě nejvyí. Ano, jistě, jsou ideály a země, za které stojí i poloit ivot. Ale za takovouhle?