|
Hlavní menu
Novinky
17.02.2011:
Zpráva o poměrech v NVÚ Minkovice !! Kopie důleitého samizdatu z roku 1984 Zde: ve formátu JPG Zde: ve formátu PDF 19.08.2007: POZOR - VSTUP ! V hlavním menu je nově VSTUP pro psaní příspěvků. Uivatelské jméno je anonym a heslo té anonym. Po napsání příspěvku je nutno redakci o této skutečnosti poslat e-mail uveřejněný vlevo dole KONTAKT.
10.06.2007: 14. rockový Zelený tulipán - sobota Zde foto: Album - 09.06.2007
09.06.2007: 14. rockový Zelený tulipán - pátek Zde foto: Album - 08.06.2007
12.01.2007: POZOR POZOR ! Neplatné e-mailové adresy v komentářích a osobní invektivy budu nemilosrdně mazat!
06.12.2006: OpenOffice.Org slaví ji esté narozeniny !!! Zapomeňte na Microsoft Office za víc jak 10.000 Kč!
Zde jsou: Dalí podrobnějí informace.
Kalendář
Nejčtenějí články
Neexistuji vhodna data! Přihláení
Kdo je On-Line?
NeznĂĄmĂ˝ ÄtenĂĄĹ
Informace o Free.cz
Ideologicko Politický Spam Spolek Portal
ISSN: CZ-23121949-0002 Kontaktní e-mail: bazmyslik@napismi.cz Copyright: Robin Karel Hájek, 1949-2007 |
Rezoluce přijatá Valným shromáděním OSN 21. března 2006Vydáno dne 07. 05. 2006 (7484 přečtení)
Rezoluce přijatá Valným shromáděním OSN -
60/147. Základní zásady a směrnice o právu na nápravu a odkodnění pro
oběti hrubých poruení Mezinárodních zákonů o lidských právech a
váných poruení Mezinárodního humanitárního práva. Dozvěděli jsme se, e se tato rezoluce do četiny překládat nebude a důvod si můeme jen domýlet. Přeloili jsme ji tedy sami. Je to jediný český překlad.
58. oběník
1. května 2006
Přátelé, tento
oběník je o právu a bezpráví,
o spravedlnosti a zločinu a jeho pokračování do dneních dob, o
falených prorocích a jejich zvrhlých heslech, jimi zavedli národ ne
do svobody a míru ale do fale, rozkrádání, přetvářky, li, nenávisti a
podvodu.
K takovému úvodu nás přivedla rezoluce Valného shromádění Spojených národů, kterou připojujeme. Mluví se v ní o obětech poruování lidských práv, o povinnostech států postarat se o návrat obětí do společnosti, k původnímu jejich majetku, postarat se o jejich ochranu před dalím utrpením a o oetření následků jejich útrap a útrap jejich rodin. Při jejím čtení nám před očima vyvstanou inscenované procesy, vyhánění rolníků z jejich domovů a polí, otrocké práce na uranu, mučemí vězňů a vechna ta hrůza komunistických let. Dozvěděli jsme se, e se tato rezoluce do četiny překládat nebude a důvod si můeme jen domýlet. Přeloili jsme ji tedy sami. Je to jediný český překlad. Rozelete ji na vechny strany. Při čtení tohoto dokumentu nelze nevzpomenout na zvlčilé metody lůzy, členů zločinné strany a zpustlosti jejich vůdců. Nelze se nezamyslet nad pokračováním této zločinnosti po listopadu 1989 pod vedením falených proroků a hesel: Nejsme jako oni, Jsme vichni vinni, Já jsem také pro restituce, pokud se nenaruí stávající majetkové vztahy, nebo Uděláme tlustou čáru za minulostí, Dozadu máme mít jen malé zrcátko, Nejlépe by bylo na nějaký čas zhasnout, Oni to kupovali v dobré víře, Já nejsem antikomunista, Ké by bylo víc Koených, atd, atd. Natěstí jsme svědky reorganizace Spojených národů, které se odhodlaly prosazovat lidská práva podle mezinárodních úmluv, podepsaných členskými státy, tedy i Československem a Českou republikou jako následným státem. Nae organizace se zabývá restitucemi od roku 1991, kdy vyly diskriminační zákony, odporující podepsanému a ratifikovanému Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech, který má přednost před českými zákony a není českou stranou dodrován. Česká republika tak poruuje svou vlastní ústavu a je zřejmé, e restituční zákony, které rozliovaly lidi podle občanství, byly u při jejich podepsání neústavní. Výbor Spojených národů pro lidská práva odsoudil v několika případech Českou republiku zato, e diskriminuje lidi podle toho jestli měli nebo neměli české občanství. Nabízíme pomoc těm, kteří ztratili občanství a vekerá práva. Pomohli jsme zatím asi třiceti vypracovat stínost k Výboru Spojených národů. Byly u přijaty i stínosti, které trasburský soud odmítl. Přeloili jsme rozhodnutí českého Ústavního soudu, kterým soud definitivně zamítl ústavní stínost na zruení podmínky občanství v restitučních zákonech, do angličtiny a přikládáme je ke kadé sínosti. Toto zamítnutí Ústavního soudu je důkazem toho, e v České republice nebyly a nejsou ádné zákonné monosti odvolání, take by nedávalo smysl, aby se od lidí, kteří ztratili občanství, vyadovalo vyuití vech dosaitelnách zákonných moností, včetně putování k Ústavnímu soudu. Je to důkaz, e jakékoliv dalí souzení nemělo nikdy ádnou naději na úspěch a vechny stínosti k Výboru jsou opodstatněné. Dalí ádosti o pomoc nám denně docházejí. Absurdnost dneního postkomunistého mylení dola u tak daleko, e nám doly dva případy, kdy se děti narodily na Slovensku českým rodičům, přechodně tam přeloeným. Dnes chtějí zpět majetek, který po svých rodičích měly zdědit v Čechách. České úřady jim sdělily, e nemohou nic dostat, protoe mají slovenské občanství, ačkoliv samozřejmě měly odjakiva československé občanství! Předloili jsme tedy i tuto nechutnou věc Spojeným národům a jsme zvědavi na reakci. V této věci jistě zvítězí právo. Upozorňujeme, e podle mezinárodního práva, náhrada musí být včasná a správná. Pokud jde o peněitou náhradu, musí být taková, aby se za ni mohla koupit podobná nemovitost. K tomu přistupuje náhrada za dobu, kdy se nemovitost nemohla uívat. Nejsnazí řeení ovem je, jak se praví v přiloené rezoluci, v kapitole IX, odstavci 19, návrat do domova a navrácení majetku. Je to nejsnazí a pro stát nejlevnějí řeení. ádáme, aby se přezkoumaly vechny převody nemovitostí od února 1948 do prosince 1989, a aby se, ve shodě se zákony 119/1990 a 198/1993 a s připojenou rezolucí Spojených národů, na návrh pokozené oběti buďto obnovilo původní vlastnictví nebo bylo vyplaceno plné peněité odkodnění. Nae Česká koordinační kancelář bude nadále zdarma pomáhat s podáním stíností k Spojeným národům lidem, kteří utrpěli kodu během komunistického období a kdy stát jim odmítá jakoukoliv nápravu, protoe ztratili občanství. Na poádání Vám můeme poslat český originál rozhodnutí českého Ústavního soudu 33/96-41, jeho překlad do angličtiny a také anglický originál přiloené rezoluce. Znovu vyzýváme ty, jim posíláme oběníky potou a oni mají internetovou adresu, aby nám ji sdělili. Uetříme tím peníze, práci i čas. 1103-100 Antibes Drive, Toronto, Ontario, Canada M2R 3N1, tel. (416) 665-7324 Organizace spojených národů (A/RES/60/147) Valné
shromádění Určení:
obecné 21.
března 2006 edesáté
zasedání Bod pořadu jednání 71(a) Rezoluce přijatá Valným shromáděním
60/147. Základní zásady a směrnice o právu na nápravu a odkodnění pro oběti hrubých poruení Mezinárodních zákonů o lidských právech a váných poruení Mezinárodního humanitárního práva. Valné shromádění, Vedeno Chartou Spojených národů,
Veobecnou deklarací lidských práv, Mezinárodními úmluvami o lidských
právech, ostatními přijatými úmluvami o lidských právech a Vídeňskou
deklarací a akčním programem,
Zdůrazňujíc důleitost zabývat se otázkou nápravy a odkodnění obětí hrubého poruování mezinárodních zákonů o lidských právech a poruování mezinárodního humanitárního práva systematickým a důkladným způsobem na národní i mezinárodní úrovni, Uznávajíc, e přiznáním práva obětí na odkodnění a nápravu, mezinárodní společenství projeví solidaritu se situací přeivích obětí a přítích generací a znovu potvrzuje mezinárodní právní úpravu v této oblasti, Připomínajíc, e Výbor pro lidská práva, v své rezoluci 2005/35 z 19. dubna 2005 přijal Základní zásady a směrnice o právu na nápravu a odkodnění pro oběti hrubých poruení Mezinárodních zákonů o lidských právech a váných poruení Mezinárodního humanitárního práva, e je přijala i Ekonomická a sociální rada v své rezoluci 2005/30 z 25. července 2005, v které rada doporučila Valnému shromádění, aby tyto Základní zásady a směrnice přijalo, 1. Přijímá Základní zásady a směrnice o právu na nápravu a odkodnění obětí hrubých poruení Mezinárodních zákonů o lidských právech a váných poruení Mezinárodního humanitárního práva, připojené k této rezoluci; 2. Doporučuje, aby státy převzaly Základní zásady a směrnice, postaraly se o jejich respektování, uvědomily o nich výkonné sloky vlád, obzvlá činitele zodpovědné za vynucování práva, zákonodárná shromádění, soudy, oběti a jejich zástupce, ochránce lidských práv a jejich právní zástupce, sdělovací prostředky a irokou veřejnost; 3. Vyzývá Generálního tajemníka, aby zajistil co nejirí zveřejnění Základních zásad a směrnic ve vech úředních jazycích Spojených národů a rozeslal je vládám, mezivládním a nevládním organizacím, a aby zahrnul Základní zásady a směrnice do publikace Spojených národů: Lidská práva: Seznam Mezinárodních ustanovení. 64. plenární schůze
16. prosince 2005. Příloha Základní zásady a směrnice o právu na nápravu a
odkodnění obětí hrubých poruení Mezinárodních zákonů o lidských
právech a váných poruení Mezinárodního humanitárního práva
Preambule Valné shromádění, Připomínajíc opatření, která stanoví právo na nápravu pro oběti poruení mezinárodního práva v oblasti lidských práv, která se nacházejí v četných mezinárodních úmluvách, a obzvlá v článku 8 Veobecné deklarace lidských práv, v článku 2 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, v článku 6 Mezinárodní úmluvy o odstranění vech forem rasové diskriminace, v článku 14 Úmluvy proti mučení a jiném krutém, nelidském nebo poniujícím zacházení nebo trestání, a v článku 39 Úmluvy o právech dítěte a o Mezinárodním humanitárním právu, které se nachází v článku 3 Haagské úmluvy o zákonech a obyčejích pozemní války z 18. října 1907 (Úmluva IV), článku 91 dodatečného protokolu k enevským úmluvám z 12. srpna 1949, a ve vztahu k ochraně obětí mezinárodních ozbrojených střetnutí (Protokol I) z 8. června 1977 a čl. 68 a 75 Římských stanov Mezinárodního trestního soudu, Připomínajíc opatření, která stanoví právo na nápravu pro oběti poruení mezinárodních lidských práv podle regionálních úmluv, obzvlá článek 7 Africké charty lidských a lidových práv, článek 25 Americké úmluvy o lidských právech a článek 13 Úmluvy pro ochranu lidských práv a základních svobod, Připomínajíc Deklaraci základních zásad spravedlnosti pro oběti zločinu a zneuití moci, která vychází ze sedmého kongresu Spojených národů o předcházení zločinu a zacházení s provinilci a Rezoluci Valného shromádění č. 40/34 z 29. listopadu 1985, v kterém shromádění přijalo znění navrené kongresem, Znovu potvrzujíc zásady vyhláené v Deklaraci základních zásad spravedlnosti pro oběti zločinu a zneuití moci s tím, e s obětmi se má zacházet se soucitem a s úctou k jejich důstojnosti, jejich právo na spravedlnost a úplnou nápravu se má plně respektovat, a e se má podpořit zřízení, posílení a rozíření domácích zdrojů pro odkodnění obětí, zároveň s účinným rozvojem přísluných práv a odkodnění pro oběti, Poznamenávajíc, e Římské stanovy Mezinárodního trestního soudu vyadují ustavení zásad o odkodnění obětí, včetně restitucí, nápravy a rehabilitace, ádá Shromádění signatářských států o ustavení fondu pro oběti trestných činů v pravomoci soudu a pro rodiny takových obětí a ukládá soudu chránit bezpečí, fyzické a duevní zdraví, důstojnost a soukromí obětí a dovolit účast obětí na vech stupních procesů, které soud uzná za vhodné, Potvrzujíc, e Základní zásady a směrnice zde obsaené jsou určeny proti hrubým poruením mezinárodních zákonů o lidských právech a váným poruením mezinárodních humanitárních zákonů, které svou velice závanou povahou jsou urákou lidské důstojnosti, Zdůrazňujíc, e Základní zásady a směrnice zde uvedené neznamenají nové mezinárodní nebo domácí právní povinnosti ale určují mechanismy, způsoby, procesy a metody k provedení platných právních povinností vyplývajících z mezinárodních zákonů o lidských právech a z mezinárodních humanitárních zákonů, jejich normy jsou vzájemně se doplňující, i kdy jsou rozdílné, Připomínajíc, e podle mezinárodního práva je povinností stíhat původce mezinárodních zločinů podle mezinárodních závazků států a poadavků národního práva nebo podle přísluných stanov mezinárodních soudů, a e povinnost trestně stíhat posiluje mezinárodní právní závazky a má se provádět podle domácích zákonů a procesů. Poznamenávajíc, e současné formy pronásledování, které jsou zaměřeny proti osobám, mohou také být zaměřeny proti skupinám lidí, které jsou pronásledovány hromadně. Shledávajíc, e dodrováním práva obětí na nápravu a odkodnění udruje mezinárodní společenství víru obětí, těch kteří přeili a budoucích generací a potvrzuje mezinárodní zásady zodpovědnosti, spravedlnosti a právního státu. V přesvědčení, e přijetím perspektivy zaměřené na oběti, mezinárodní komunita potvrzuje svoji lidskou solidaritu s obětmi poruování mezinárodního lidského práva a mezinárodního humanitárního práva a také s lidskostí veobecně v souladu s následujícími Zásadními zásadami a směrnicemi, Přijímá tyto Základní zásady a směrnice: I. Povinnost respektovat, zajistit respekt a zavést mezinárodní lidské právo a mezinárodní humanitní právo 1. Povinnost respektovat mezinárodní lidské právo a mezinárodní humanitní právo zakotvené v přísluné právní úpravě, zajistit pro ně respekt a je provádět, pramení: a) ze smluv, jich jsou signatářské státy stranami; b) z mezinárodního zvykového práva; c) z vnitrostátního práva kadého signatářského státu. 2. Jestlie tak jetě neučinily, signatářské státy zajistí, jak to mezinárodní právo vyaduje, aby se jejich domácí právo shodovalo s jejich mezinárodními závazky tím, e: a) Zařadí normy mezinárodního humanitárního práva do svého domácího práva nebo je jinak uplatní v svém právním systému; b) přijmou vhodné a účinné právní a správní postupy a jiná opatření, která umoní řádný, účinný a rychlý přístup k spravedlnosti; c) umoní přiměřené, účinné, rychlé a vhodné odkodnění, včetně napravení, jak je vymezeno níe; d) zajistí, aby jejich vnitrostátní právo poskytlo obětem alespoň takovou ochranu, jakou vyadují jejich mezinárodní závazky. II. Rozsah povinností 3. Povinnost respektovat mezinárodní lidské právo a mezinárodní humanitní právo zakotvené v přísluné právní úpravě, zajistit pro ně respekt a provádět je, zahrnuje mimo jiné povinnost: a) přijmout vhodné právní, správní a jiná opatření, aby se předelo poruením, b) vyetřovat poruení účinně, včasně, důkladně a nezaujatě a ve vhodných případech, zasáhnout proti těm, kteří jsou údajně odpovědni, podle mezinárodních a vnitrostátních zákonů; c) poskytnout těm, kteří si stěují, e jsou obětmi poruení lidských nebo humanitárních práv rovný a účinný přístup k právu bez ohledu na to, kdo je v konečném důsledku odpovědný za poruení a d) poskytnout obětem účinnou nápravu, spolu s náhradami, jak je uvedeno níe. III. Hrubá poruení mezinárodních zákonů o lidských právech a váná poruení mezinárodního humanitárního práva, která jsou trestními činy podle mezinárodního práva 4. Případy hrubých poruení mezinárodních zákonů o lidských právech a mezinárodního humanitárního práva jsou trestnými činy podle mezinárodního práva, musí státy vyetřit, a v případě dostatečných důkazů, mají povinnost trestně stíhat osobu, která je údajně zodpovědná za poruování, a jestlie je shledaná vinnou, je jejich povinností ji potrestat. Dále, v těchto případech by státy, ve shodě s mezinárodním právem, měly spolupracovat mezi sebou a pomáhat mezinárodním soudním orgánům ve vyetřování a trestním stíhání těchto poruení. 5. Za tím účelem, pokud tak úmluva nebo jiné mezinárodní závazky stanoví, státy zahrnou do své vnitrostátní právní úpravy přísluná ustanovení pro veobecnou jurisdikci. Pokud tak přísluná úmluva nebo jiné mezinárodní závazky stanoví, státy mají usnadnit extradici nebo vydání pachatele druhému státu a přísluným mezinárodním soudům a poskytnout soudní pomoc a jinou spolupráci za účelem dosaení mezinárodní spravedlnosti, včetně pomoci obětem a svědkům a jejich ochrany podle mezinárodních právních poadavků, jako jsou ty, které zakazují mučení a jiné formy krutého, nelidského nebo poniujícího zacházení nebo trestání. IV. Zákonné lhůty 6. Pokud tak upravuje přísluná úmluva anebo obsahují jiné mezinárodní právní závazky, zákonné lhůty se nevztahují na hrubá poruení mezinárodních lidských práv a váná poruení mezinárodního humanitárního práva, která, podle mezinárodního práva, jsou trestnými činy. 7. Vnitrostátní zákonné lhůty vztahující se na ostatní poruení, která nejsou trestnými činy podle mezinárodního práva, včetně časových omezení, která se vztahují na občanské a jiné procesy, by neměly být nadměrně omezující. V. Oběti hrubých poruení mezinárodních zákonů o lidských právech a váných poruení mezinárodního humanitárního práva 8. Pro potřebu tohoto dokumentu, oběti jsou osoby, které samy nebo v kolektivu utrpěly újmu včetně fyzického nebo duevního zranění, emocionálního utrpení, hmotné kody nebo podstatného omezení jejich základních práv, zásahy nebo nečinností, které jsou hrubým poruením mezinárodních lidských práv nebo váným poruením mezinárodních humanitárních práv. Kde je to patřičné a v souladu s vnitrostátními zákony, označení "obě" zahrnuje té blízkou rodinu, rodinné přísluníky oběti a osoby, které utrpěly újmu kdy zasáhly, aby pomohly obětem v tísni nebo aby zabránily pronásledování. 9. Osoba bude povaována za obě bez ohledu na to, jestli původce poruení je znám, dostien, stíhán nebo usvědčen a bez ohledu na to, jestli je rodinný vztah mezi původcem a obětí. VI. Zacházení s obětmi 10. S obětmi se má zacházet s lidskostí a úctou k jejich důstojnosti a lidským právům a je třeba zajistit jejich bezpečí, fyzickou a psychickou pohodu a soukromí a stejně tak i jejich rodinám. Stát má zajistit, aby jeho vnitrostátní zákony stanovily, e se obětem, které utrpěly násilí nebo duevní trauma, dostalo zvlátní péče a aby neutrpěly dalí trauma v právních nebo správních procesech, které mají zajistit nápravu a odkodnění. VII. Právo obětí na nápravu 11. Napravení hrubých poruení mezinárodních lidských práv a váných poruení mezinárodních humanitárních zákonů zahrnují právo obětí podle mezinárodních zákonů na: (a) přímý a účinný přístup k spravedlnosti; (b) přiměřené, účinné a rychlé napravení utrpěné újmy; (c) přístup k důleitým informacím o poruování a o nápravných mechanismech; VIII. Přístup ke spravedlnosti 12. Obě hrubého poruení mezinárodního lidského práva nebo
váného poruení humanitárního práva musí mít přímý přístup k účinné
zákonné nápravě, jak je stanoveno mezinárodním právem. Ostatní
odkodnění pro obě spočívá v přístupu k správním a jiným útvarům a k
mechanismům a procesům probíhajícím podle vnitrostátního práva. Závazky
podle mezinárodního práva k zajitění přístupu ke spravedlnosti a
správnému a nezaujatému procesu budou vyjádřeny ve vnitrostátní právní
úpravě. Za tím účelem, státy mají:
(a) rozhlásit veřejnými i soukromými prostředky informace o monostech nápravy hrubých poruení mezinárodních lidských práv a váných poruení mezinárodního humanitárního práva; (b) učinit opatření, aby obtíe pro oběti a jejich zástupce byly co nejmení, zabránit nezákonnému poruování jejich soukromí a zajistit jejich bezpečí před zastraováním a pomstou, té pro jejich rodiny a svědky, před, během a po soudních, administrativních a jiných procesech, které se jich budou týkat; (c) poskytnout pomoc obětem, které usilují o přístup k spravedlnosti; (d) poskytnout vechny vhodné právní, diplomatické a konzulární monosti, aby bylo zaručeno, e oběti se domohou svého práva na nápravu hrubého poruení mezinárodních zákonů o lidských právech a váných poruení humanitárních práv; 13. Kromě zajitění přístupu jednotlivců ke spravedlnosti, mají se státy zasadit o vyvinutí procesů, které by umonily skupinám obětí předloit ádosti o nápravu a ve vhodných případech se takové nápravy domoci. 14. Přiměřené, účinné a rychlé napravení hrubých poruení mezinárodního lidského práva nebo váných poruení mezinárodního humanitárního práva má zahrnovat vechny dostupné a vhodné mezinárodní procesy, v kterých má osoba právní postavení a mají být neodvislé od vnitrostrátního odkodnění. XI. Napravení utrpěné újmy 15. Přiměřené, účinné a rychlé odkodnění má nastolit spravedlnost tím, e napraví hrubá poruení mezinárodního lidského práva nebo váného poruení mezinárodního humanitárního práva. Odkodnění má být úměrné vánosti poruení a utrpené újmě. Ve shodě s domácími zákony a mezinárodními závazky, stát poskytne odkodnění obětem za činy a opomenutí, které mohou být přičteny na vrub státu a jsou hrubým poruením mezinárodního lidského práva nebo váným poruením mezinárodního humanitárního práva. V případech, kdy se zjistí, e osoba, právnická osoba nebo jiné seskupení je povinno poskytnout oběti odkodnění, taková strana má zajistit odkodnění oběti nebo odkodnit stát, v případě, e stát ji odkodnění oběti poskytl. 16. Státy se mají zasadit o ustavení národního programu pro náhradu a jinou pomoc obětem v případě, e ti, kteří jsou zodpovědni za utrpěnou kodu nejsou schopni nebo ochotni svým závazkům dostát. 17. Pokud jde o nároky obětí, státy musí vynucovat vnitrostátní rozsudky o odkodnění proti jednotlivcům nebo organizacím, zodpovědným za utrpěnou újmu a vynasnaí se prosadit platné zahraniční rozsudky pro odkodnění ve shodě s vnitrostátním právem a mezinárodními právními závazky. Za tím účelem mají státy ve svém vnitrostátním právu zakotvit účinné mechanismy pro prosazení rozsudků na odkodnění. 18. Ve shodě s vnitrostátním a mezinárodním právem a s přihlédnutím k okolnostem, se má obětem hrubého poruení mezinárodních lidských práv nebo váného poruení mezinárodního humanitárního práva vhodným způsobem a přiměřeně k závanosti poruení a okolnostem kadého případu, dostat plného a účinného odkodnění jak je uvedeno v odstavcích 19 a 23, které zahrnují tyto formy: restituce, odkodnění, rehabilitace, zadostiučinění a záruky proti opakování. 19. Restituce má, kdykoliv je to moné, přivést obě do původní situace před hrubým poruením mezinárodních lidských práv nebo váným poruením mezinárodního humanitárního práva. Restituce zahrnuje proputění na svobodu, uívání lidských práv, identity, rodinného ivota a občanství, návrat do domova, navrácení zaměstnání a navrácení majetku. 20. Odkodnění má být poskytnuto za vechnu hmotně vyčíslitelnou kodu, vhodným způsobem a úměrně k závanosti poruení a podle okolností případu, která vznikla hrubým poruením mezinárodního lidského práva nebo váným poruením mezinárodního humanitárního práva, jako: (a) fyzické nebo duevní utrpení; (b) ztracené příleitosti, včetně zaměstnání, studia a sociálních poitků; (c) hmotné kody, ztráta výdělku, včetně ztráty monosti výdělku; (d) morální koda; (e) náklady na právní nebo odbornou pomoc, léky, lékařskou pomoc, psychologické a sociální sluby; 21. Rehabilitace má zahrnovat léčebnou a psychologickou péči a právní a sociální sluby; 22. Zadostiučinění má zahrnovat, podle potřeby, následující: (a) účinná opatření k ukončení dalího poruování; (b) ověření skutečnosti a plné uveřejnění pravdy, pokud tím nevznikne dalí koda nebo ohroení oběti, příbuzných oběti, svědků nebo osob, které oběti přispěly nebo zabránily dalím ublíením; (c) pátrání po zmizelých, po totonosti zavlečených dětí, po zabitých a pomoc při nalezení, identifikaci a pohřbu podle přání nebo domnělého přání oběti nebo podle kulturních obyčejů rodin a jejich obcí; (d) úřední prohláení nebo soudní rozhodnutí k obnovení důstojnosti, pověsti a práv obětí nebo osob v úzkém vztahu s nimi; (e) veřejnou omluvu včetně přiznání skutečností a přijetí zodpovědnosti; (f) soudní a správní sankce proti osobám zodpovědným za ublíení; (g) vzpomínku na oběti a úctu k nim; (h) zařazení přesného výkazu poruení do odborné přípravy v oblasti mezinárodních lidských práv mezinárodního humanitárního práva a do studijního materiálu na vech úrovních; 23. Záruka neopakování by měla být zajitěna některými nebo vemi následujícími kroky, které té přispějí k prevenci: (a) zajitěním účinné civilní
kontroly vojenských a bezpečnostních sloek;
(f) prosazováním dodrování
pravidel chování, etických norem, zejména mezinárodních norem veřejnými
činiteli, policií, pracovníky vězeňské sluby, sdělovacích prostředků,
lékařství, psychologie, sociálních slueb a členy ozbrojených sil,
jako i hospodářskými subjekty;
(b) zajitěním toho, e se vechny civilní a vojenské procesy budou řídit mezinárodními standardy spravedlivého procesu, nestrannosti a nezaujatosti; (c) posílením neodvislosti soudnictví; (d) ochranou osob v oboru práva, lékařství, zdravotní péče, ve sdělovacích prostředcích a dalích příbuzných oborech, jako i ochránců lidských práv; (e) poskytováním přednostně stálé výchovy v lidských právech a humanitárním právu vem vrstvám společnosti a odborné přípravy pro donucovací orgány, jako i pro vojenské a bezpečnostní sloky; (h) přezkoumáním a refomou zákonů, které přispívají k
hrubému poruování mezinárodních lidských práv a mezinárodního
humanitárního práva, nebo takové poruování umoňují;
X. Přístup k důleitým informacím o mechanismech poruování a odkodňování 24. Státy mají vytvořit prostředky k
informování veřejnosti a obzvlá obětí hrubého poruování
mezinárodních lidských práv a mezinárodního humanitárního práva o
právech a nápravách podle těchto Základních zásad a směrnic a o vech
právních, lékařských, psychologických, sociálních, administrativních a
vech ostatních slubách, ke kterým mají oběti právo. Kromě toho oběti
a jejich zástupci mají mít právo na vyhledání a obdrení informací o
příčinách, které vedly k jejich pronásledování a o příčinách a
podmínkách, které vedly k hrubým poruováním mezinárodních lidských
práv a mezinárodního humanitárního práva a na to, aby se dozvěděly o
těchto porueních pravdu.
XI. Zákaz diskriminace 25. Zavádění a interpretace těchto Základních zásad a
směrnic musí odpovídat mezinárodním lidským právům a mezinárodnímu
humanitárnímu právu a musí být bez jakékoli diskriminace, z jakéhokoli
důvodu a bez výjimek.
XII. Nepřípustnost odchylek 26. Nic v těchto Základních zásadách a směrnicích nesmí být vykládáno jako omezení nebo uchýlení od jakýkoliv práv nebo povinností podle vnitrostátního nebo mezinárodního práva. Zejména se rozumí, e tyto Základní zásady a směrnice nejsou na překáku právu na odkodnění pro oběti hrubého poruení mezinárodních lidských práv a mezinárodního humanitárního práva. Dále se rozumí, e tyto Základní zásady a směrnice se nedotýkají zvlátních pravidel mezinárodního práva. XIII. Právo ostatních 27. Nic v tomto dokumentu nelze chápat jako odchylku od mezinárodně nebo vnitrostátně chráněných práv druhých, zejména práva obalované osoby poívání přísluných norem spravedlivého procesu. Přeloil Jan Sammer Celý článek | Autor: BazMyslik | Počet komentářů: 71 | Přidat komentář | | Zdroj: PUP BIS ČTK |
Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce pouité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami přísluných vlastníků.
Kdo bude bez naeho souhlasu a bez změn ířit zde uveřejněné materiály,
stává se naím nejlepím přítelem!
Š 1949 ÷ 2007, POPPER Univerzál Projekt. Vechna práva vyjraena,