Ostrava
Paní státní zástupkyně,
dne 25.9.2005 zemřel MUDr. Jan
Chmelař, kterého jste spolu s Vladimírem Hučínem v r.
2001 obalovala z trestného činu podvodu. Zemřel jen několik dní
poté, co byl pravomocně zprotěn z obaloby z tohoto
trestného činu Krajským soudem v Ostravě. Podle Vaí
obaloby měli oba obalovaní od zaměstnavatele Vladimíra
Hučína, Bezpečnostní a informační sluby (BIS), vylákat nemocenské
dávky, o které se měl Vladimír Hučín obohatit. Jak Okresní soud
v Přerově, tak Krajský soud v Ostravě konstatovaly, e oba
obalovaní jsou nevinní. Tomuto zjitění vak předcházely více ne
4 roky trestního stíhání, které pro MUDr. Chmelaře byly velmi
těké. Nebyl typem bojovníka jako jeho spoluobalovaný Vladimír Hučín
a nikdy předtím nepřiel do styku s orgány trestního řízení,
jako V. Hučín, který s nimi v jejich komunistické podobě
bojoval celá léta, tak jako s celým totalitním reimem. MUDr.
Chmelař byl mírný, a bojácný člověk, plachý a nesmělý a ji samotná
skutečnost, e se musel dostavovat k výslechům a opakovaným
hlavním líčením, byla pro něj utrpením. Vím to, protoe jsem jej vdy
uklidňoval a říkal, aby se nebál, e to vechno dobře dopadne. Já
jsem o tom nepochyboval ani na okamik, protoe celé obvinění bylo
absurdní a i laik musel poznat, jak to konstatovali i mnozí novináři,
e obvinění z trestného činu podvodu nemá logiku. Ostatně,
stejně tak se vyjadřovala i obhajoba, nebo bylo naprosto
jasné, e obvinění z trestného činu podvodu nemůe obstát. Vy
jste vak dala pokyn ke vznesení obvinění, vedla trestní
stíhání a nakonec i vypracovala obalobu. Měla jste na to
zákonnou licenci, byla jste okresní státní zástupkyně. Můete vznést
obvinění a obalobu vůči komukoliv, i vůči nevinnému člověku;
Vám podle zákona stačí existence podezření. Take je vlastně
vechno v pořádku. Kdy jsem s panem doktorem
Chmelařem odcházel od hlavního líčení, kde byl zprotěn z Vaí
obaloby, připomněl jsem mu kreslený vtip z r. 1968, na kterém
si dva komunističtí aparátníci podávají ruku a jeden říká
druhému.: „Upřímně řečeno soudruhu tajemníku, kdybychom Vás
nezavřeli, tak jste nemohl být rehabilitován.“ MUDr. Chmelař se
tehdy usmál. Byl to jeden z mála úsměvů, který jsem u něj viděl.
Spíe vidím jeho obličej v úzkostném napětí a slyím, jak se
pokouel zoufale soudu vysvětlit, e je nevinen. Nelo jen o tu
vinu, ale i o jeho pověst, nebo byl soukromým lékařem a
obvinění z trestného činu podvodu se dostávalo pozornosti médií
a veřejnosti. Takovéto ocejchování v malém městě při
známém českém přísloví „není prochu, aby na něm nebylo
pravdy trochu“, bylo pro lékaře s rozsáhlou
klientelou téměř zničující. Protoe o tom nikdy nemluvil, tak nevíme
ani, nakolik utrpěly jeho příjmy a kolik klientů jej opustilo. Nechat
se léčit „podvodníkem“ jistě bylo pro mnohé
nepřijatelné. Vdy k němu do jeho ordinace vnikl i důstojník
BIS, který bez jeho souhlasu se snail dostat do kartotéky jeho
pacientů. Ji se nedozvíme, jak mnoho jej vae trestní stíhání
postihlo. Nevíme, kolik nocí nespal a kolik práků na spaní si musel
vzít, aby mohl usnout. Zatímco V. Hučína trestní stíhání posiluje a
zoceluje, tak jeho kamaráda doktora oslabovalo. Při jeho pitvě
bylo zjitěno, e měl několik jizev na srdci; lo o malé
infarkty, z nich ten poslední byl osudový. Zemřel na těstí ve
spánku, ráno jej nali mrtvého v posteli. Nejsem odborník, ale
jsem přesvědčen, e trestní stíhání se na této diagnóze podílelo.
MUDr. Chmelař byl vzácný člověk.
Lékař – lidumil, který se snail pomáhat. Měl jsem jej rád a
nikdy na něj nezapomenu. Věřím, e i Vy, paní doktorko, nezapomenete
na nevinného člověka, kterého jste obvinila a posléze
obalovala. Nechci pouít příkré výrazy, a ji vůbec ne takové, které
Vám moná napíe můj přítel a rebel John Bok. Nechci Vám zavdat
příčinu k podání esté stínosti Advokátní komoře, kdy ty
předchozí, které jste na mně podala, byly zamítnuty jako nedůvodné.
Nebudu zpochybňovat ani vai kvalifikaci, i kdy o ní mám
pochybnosti. Neučiním a nenapíi nic, čeho byste mohla proti mně
vyuít. Nemám čas psát zase vyjádření a chodit se někam obhajovat. Mě
stačí, e jsem úspěně hájil svého klienta a e Vám mohu
napsat, e jste stíhala hodného, dobrého a charakterního
člověka a e jste mu moc ublíila. Vím dokonce, i proč jste to
udělala.
Věřím, e stejným zprotěním
z obaloby skončí i celé trestní stíhání V. Hučína., který byl
rok ve vazbě. Pak přijde čas kladení otázek. Nejen Vám, ale i
někdejímu ministru vnitra a dnes advokátnímu koncipientovi (jak
příznačné) JUDr.(?) Stanislavu Grossovi, který přece v TV
tvrdil, e se budou vichni divit, jaké trestné činnosti se V. Hučín
dopustil. Ten otazník za titulem budoucího advokáta se ptá, a co
presumpce neviny, pane doktore?
Vae právní vzdělání paní doktorko je
jistě větí ne urychlené kariéristické vzdělání „kolegy“
Grosse. Nevím ale, zdali jako státní zástupkyně s monopolem
trestní obaloby, znáte výrok, který pronesl antický
filosof Seneca: „Minimum decet libere, cui multum licet.“
(Komu je mnoho dovoleno, má si dovolovat co nejméně). O to více
můete vzpomínat. Třeba na MUDr. Jana Chmelaře.
JUDr. Milan Hulík