|
Hlavní menu
Novinky
17.02.2011:
Zpráva o poměrech v NVÚ Minkovice !! Kopie důleitého samizdatu z roku 1984 Zde: ve formátu JPG Zde: ve formátu PDF 19.08.2007: POZOR - VSTUP ! V hlavním menu je nově VSTUP pro psaní příspěvků. Uivatelské jméno je anonym a heslo té anonym. Po napsání příspěvku je nutno redakci o této skutečnosti poslat e-mail uveřejněný vlevo dole KONTAKT.
10.06.2007: 14. rockový Zelený tulipán - sobota Zde foto: Album - 09.06.2007
09.06.2007: 14. rockový Zelený tulipán - pátek Zde foto: Album - 08.06.2007
12.01.2007: POZOR POZOR ! Neplatné e-mailové adresy v komentářích a osobní invektivy budu nemilosrdně mazat!
06.12.2006: OpenOffice.Org slaví ji esté narozeniny !!! Zapomeňte na Microsoft Office za víc jak 10.000 Kč!
Zde jsou: Dalí podrobnějí informace.
Kalendář
Nejčtenějí články
Neexistuji vhodna data! Přihláení
Kdo je On-Line?
NeznĂĄmĂ˝ ÄtenĂĄĹ
Informace o Free.cz
Ideologicko Politický Spam Spolek Portal
ISSN: CZ-23121949-0002 Kontaktní e-mail: bazmyslik@napismi.cz Copyright: Robin Karel Hájek, 1949-2007 |
Trapas Konfederace Politických Vězňů na Svatém Hostýně 4. září 2004Vydáno dne 08. 09. 2004 (5542 přečtení)Kdo je KONFEDERACE POLITICKÝCH VĚZŇŮ České republiky? Trapas Konfederace Politických Vězňů na Svatém Hostýně 4. září 2004 U příleitosti tradiční pouti bývalých politických vězňů na Hostýn, která se uskutečnila v krásný sluneční sobotní den 4.září 2004 se selo mnoho členů členů Konfederace politických vězňů, jejich rodinných přátel a dalích návtěvníků, aby si společně připomněli utrpení mnohých z nich proité v komunistických lágrech a kobkách, vzpomněli i utrpení těch, kteří ji nejsou mezi námi. Pamě bývalých politických vězňů je nenahraditelným svědectvím o minulosti středoevropského prostoru s velkým přesahem do budoucnosti. Opakovaně jsem se snail, kdy mi jetě občas přijali nějaké mé téma v České televizi, aby svědectví a hlasy členů KPV zněly i z obrazovky. Po dokončení dokumentárního filmu Země bez hrdinů, země bez zločinců. . . o odbojové činnosti skupiny bratří Maínů - ČT 1996 - mi v televizi „veřejné sluby“ ji nepřijali ádné mé téma. Proto se z vlastní iniciativy snaím některé události alespoň zaznamenat – by na koleně, aby byl autentický materiál, a se jednou budeme ohlíet zpět. Z výeuvedených důvodů je mi teko o událostech z letoního setkání na Svatém Hostýně psát, protoe si mnoha bývalých politických vězňů hluboce váím, ale právě proto musím svědčit, aby se podobné „nedorozumění“ ji nikdy neopakovalo. Oznámení vyvěené na webových stránkách Ústředí Konfederace politických vězňů České republiky (http://www.kpv-cr.cz) obsahovalo „srdečné pozvání“ do Bystřice pod Hostýnem adresované iroké internetové veřejnosti bez omezení. Přesto MUDr. Naděda Kavalírová, předsedkyně KPV, rozesílala předem dopisy a havila telefony, aby jejich adresátům dala najevo, které návtěvy z hlediska vedení KPV jsou ádoucí, která témata proslovů jsou přípustná a která nikoliv. Na Svatém Hostýně přítomní mladí lidé měli pocit, e takto sveřepě kdysi připravovali své sjezdy snad jen přísluníci jediné strany. Jakoby se patnáct let po listopadu 89 z KPV vytratila vůle po svobodné diskusi, která je základem demokracie. Předsedkyně KPV se údajně - mj. i dle svědectví paní Zdeňky Maínové, „cítí být pod tlakem. . .“, který vak adresátům dopisů a telefonátů odmítá upřesnit. Nechce uvést ani kdo a proč na ni „tlačí“? Ohniskem dlouhotrvajícího a umně iveného sváru je nejednotný postoj Ústředí Konfederace politických vězňů ČR ke členu její přerovské pobočky – politickému vězni 70. a 80. let panu Vladimíru Hučínovi, deset let nejlépe hodnocenému polistopadovému důstojníkovi BIS, kterého KPV do státních slueb kdysi navrhla a na jeho uvrení do vazby v roce 2000 dřívějí vedení KPV – tehdy s vyloučením Dr.Kavalírové - spolupracovalo. A Ústavní soud České republiky musel rozhodnout o tom, e část jeho vazby byla nezákonná. Z jeho rozhodnutí vak nebyly vyvozeny ádné důsledky. O tom, jak niterně toto téma rozděluje srdce jinak velmi tolerantních, trpělivých a ivotem zkouených členů KPV, se přesvědčili účastníci duchovního a politického mítinku, který následoval po poutní mi v kostele na Svatém Hostýně. Konfederace a političtí představitelé - předevím z řad KDU-ČSL ing. Josef Kaňa, ing. Jiří Stodulka, RNDr.Vilém Holáň, ing.Frantiek Kroupa, RNDr. Libor Ambrozek (ostentativně oslovovaný moderátorkou-předsedkyní jako „ministr ivotního prostředí“ - bez uvádění jména a příjmení, nato titulů !), – si střídavě vzdávali hold a ubezpečovali se o vzájemné náklonnosti, respektu, úctě a vůli ke spolupráci. Vypadalo to jako na mítinku KDU-ČSL a jejích fanouků, strany, její předseda Kalousek si vybral za bezpečnostního poradce Dr.Jiřího Růka, bývalého ředitele BIS, který má odpovědnost za odstranění bývalého kpt. Vladimíra Hučína z BIS. Deklarovanou přízní předsedkyně KPV zahrnula i recyklovaného poslance za ODS Marka Bendu, který se odměnou zamračil směrem k nositelům plakátů s fotografií umlčeného VladimíraHučína. Nepadlo ani slovo o výhodách a finančních výsluhách k důchodu, kterými dnení stát, dnes reprezentovaný mj. i přítomnými koaličními politiky, zahrnuje bývalé komunistické hodnostáře, utlačovatele, vyetřovatele a věznitele někdejích politických vězňů komunistického reimu, z nich mnozí jsou dnes členy KPV a nadále ivoří. Jeden z bývalých politických vězňů mi k tomu řekl, e to ani necítí jako újmu: „Naučili jsme se hladovět . . .“, ale jako „pouhou“ ostudu polistopadové representace ... Vrcholem mítinku byla četba části „Politického prohláení Konfederace politických vězňů“, kterou předsedkyně svěřila předsedovi politické komise konfederace Leo ídkovi. Přestoe celý text byl údajně schválen politickou komisí konfederace právě pro tento účel, řečník, s ohledem na vzruení v sálu, jeho část odmítl přečíst. Ústředníci KPV se společně s politiky mračili na mladé lidi, kteří politickým vězňům přili vyjádřit poklonu a hold za jejich svědectví. Tito mladí lidé přitom účastníky třetího odboje pokládají za zásadně důleité pro celou společnost. Skupina návtěvníků Svatého Hostýna okolo Jana inágla, seznámena se skandálním průběhem soudů s Vladimírem Hučínem u severomoravských soudů, nemení význam přikládá jeho podpoře. Vladimír Hučín, který jako důstojník BIS blokoval některým starým strukturám bezpečnostní prověrky, byl a je komunisty a jejich poskoky dodnes pomlouvaný, pronásledovaný a souzený. Spolčení mnoha málo důvěryhodných osob okolo BIS, ministerstva vnitra a ministerstva spravedlnosti dohnalo starým strukturám nebezpečného bývalého kpt. BIS a k soudu. Příznivci Vladimíra Hučína se doadují veřejného jednání soudu, tuto výzvu nosí mj. i na výrazných bílých tričkách. V tomto mnohohlasém chóru trochu zaniká skutečnost, e Vladimír Hučín by vůbec souzen býti neměl ! e jeho obvinění jsou účelově vykonstruovaná spolčenými nedůvěryhodnými lidmi, e zejména konfederace se měla za svého člena u dávno rozhodně postavit, zabránit jeho dehonestaci a nepřipustit, aby ho věznili a soudili tití vejlupci, kteří ho odsoudili ji v osmdesátých letech. . . Chucpe! Ptejme se, jak je moné, e jeden z místopředsedů KPV na duchovním setkání na Svatém Hostýně veřejně okřikuje pana Milana Paumera, čestného člena KPV, navreného Senátem Parlamentu České republiky na vysoké státní vyznamenání, aby se „distancoval od podpory Vladimírovi Hučínovi a el pryč!“ ? Dodejme, e Milan Paumer mlčky drel jeho fotografii se zalepenými ústy. Řada členů konfederace skrytá a drená v manipulovaném - záměrně neinformovaném - davu, povzbuzována od předsednického stolu se na „duchovním mítinku“ chovala ostudně, kdy hystericky odmítala vystoupení svého člena. Muselo být (alespoň některým z nich) trapně, kdy hleděli na fotografie Vladimira Hučína s ústy přelepenými leukoplastí, které jeho příznivci mlčky dreli vysoko nad hlavou. Velmi zmateně vypadal spor, který vypukl v sále. Obě skupiny se nemohly dohodnout, „co je více bolevické“? Zda je to snaha prosadit na sezení lidoveckých politiků s ústředím KPV mluvčího označeného předem za „neádoucího“. Nebo, zda je více „bolevická“ cenzura kolegy – bratra - člena KPV, či dokonce vyhroování nepravomocně odsouzenému bratrovi: „Ty mlč, má est měsíců a bude sedět !“? Ten, kdo tohoto pána navedl, mu zamlčel, e ádný z rozsudků poskomunistické justice dosud nenabyl právní moci a je tudí třeba hledět na bratra Vladimíra Hučína, jakoby nikdy nebyl trestán. Nezasvěcený mladý návtěvník si mohl klást otázku: Zač tito větinou ji edovlasí lidé „bojovali“?, Proč seděli po desetiletí ve vězeních, dřeli v Jáchymově do úmoru, nechali si rozeírat tkáně na uranu a jinde? Odmítnutí mladí lidé Karolína Kaiserová a Jaroslav Hanu, kteří ádali bývalé politické vězně a návtěvníky Hostýna o podporu petice STOP KOMUNISMU - za odstranění bývalých komunistů z vlády a státní správy, zaili velké rozčarování z podezíravých, přezíravých a arogantních gest, výroků typu ("Co tady děláte, nic jste nezaili, tak se do toho nemotejte ...") a fyzických snah o vytlačení nositelů transparentů z místnosti pod roukou opilství ze strany údajných členů KPV ... Výsostně trapné bylo, e Jan inágl s nepřehlédnutelným strachem v očích předsedkyně konfederace nebyl připutěn ani k tomu, aby důstojně vyřídil přítomným pozdrav od bratra plk.Luboe Hruky, váeného člena KPV v Plzni, který se nemohl setkání zúčastnit. Předsedkyně KPV nepochopitelně odmítla i prosbu o vystoupení, se kterou se na ni obrátila mladá MVDr. Veronika Valdová, je se z vlastní bytostné potřeby seznamuje s historií komunistického útlaku, rozhlíí se kolem sebe v rodné republice a zvauje, zda v této zemi existuje prostředí, kde můe sluný občan svobodně ít v souladu se svým svědomím, či zda je odpovědnějí vůči dětem i sobě samé emigrovat a svoji skvělou kvalifikaci uplatnit jinde. Atmosféru hluboké nedůvěry se podařilo částečně překonat, kdy po oficiálním ukončení setkání Jan inágl strhl větinu přítomných ke zpěvu Kde domov můj . . .a Nad Tatrou sa blýská ... A venku před sálem několik účastníků davového klání samostatně vyhledalo mladé návtěvníky k osobnímu pohovoru. Tady se členové KPV a jejich příbuzní dověděli mnoho nových a zajímavých skutečností, je těm zvídavým umonily vytváření si vlastního názoru a vyjádření skryté nebo otevřené podpory Vladimírovi Hučínovi i petici mladých spoluobčanů. Jeden neznámý bývalý MUKL dokonce vyhledal Vladimíra Hučína, aby se s ním osobně seznámil, protoe „dostal za úkol od manelky“, která nemohla přijet, aby mu jejím jménem předal malou finanční částku jako podporu v obtíné situaci ... Pozorovateli není jasné, co chce tato konfederace předat mladým lidem, jak chce oslovit větinu společnosti, jestlie se její vedení na Svatém Hostýně předvedlo v takto rozporuplném světle a mladé lidi odkázalo do role němých a konsternovaných diváků reírovaného představení. Navrhuji, nebude-li soud v Přerově veřejný a budou-li nadále vykazováni fotografové a vynáeni důvěrníci ze soudní budovy, uspořádat nezávislou „Konferenci o před a polistopadové činnosti kpt. Vladimíra Hučína“, aby si veřejnost a zejména členové vedení KPV ujasnili, zda Vladimír Hučín byl v minulosti politickým vězněm, zda je řádným členem Konfederace politických vězňů, zda je únosné, aby se členové vedení konfederace k jeho současným potíím stavěli tímto způsobem aj. Je nejasné proč takovou konferenci ji dávno neuspořádala sama konfederace? Stojí o objasnění vech skutečností tohoto případu? Případem se zabývala více ne před rokem i Smírčí komise KPV, protoe Vladimír Hučín na půdě KPV vyslovil podezření, e bývalý předseda konfederace byl vlivovou osobou BIS a v jejím zájmu pacifikoval bývalé politické vězně, aby se nezabývali důleitými otázkami postkomunistické společnosti a transformoval jejich organizaci na pouhého profesionálního „kladeče vězňů“ ... Je namístě se ptát, zda je přijatelné v demokratické společnosti nasazovat spoluobčanovi roubík do úst. Zda je důvěryhodné a přípustné, aby smírčí komise jakékoliv organizace přijímala předpojatá rozhodnutí a odmítala se seznámit s výpověďmi svědků z řad členů KPV a poslanců Parlamentu ČR – bez vyvození jakékoliv odpovědnosti? Zdá se, e některým členům i dneního vedení KPV tyto otázky nejsou jasné a diskreditují tak oprávněné poadavky na důstojný ivot a projevení úcty politickým vězňům a dalím lidem, kteří se postavili zločinnému komunistickému reimu. Martin Vadas E-mail: martin.vadas@volny.cz
Kdo je KONFEDERACE POLITICKÝCH VĚZŇŮ České republiky?
Předsedkyně: MUDr Naděda KAVALÍROVÁ, Místopředsedové: Milan NERAD, PhDr Jiří MÁLEK, Ing. Mirko ASTNÝ, Ing. Frantiek EDIVÝ, Členové předsednictva: Blatný Jiří Ing., Čejka Čestmír, Černý Albert, Kieslinger Ivan, Kovařík Zdeněk, Macek Rudolf plk., Raulím Otakar Mgr, Stehlík Oto Ing., Zahrádka Frantiek, ídek Leo, Hospodář: Janík Zdeněk, Revizní komise: Honová Anna, Lenková Ludmila, Podpěra Josef, Vaculín Jaroslav, Znenáhlíková Vlasta, Smírčí komise: Bene Jan, Křivánek Mirko, Mrázek Josef, Růička Miroslav, Sakmar Roman, Celý článek | Autor: Martin Vadas | Počet komentářů: 9 | Přidat komentář | | Zdroj: PUP, E-MAILEM, ČTK |
Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce pouité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami přísluných vlastníků.
Kdo bude bez naeho souhlasu a bez změn ířit zde uveřejněné materiály,
stává se naím nejlepím přítelem!
Š 1949 ÷ 2007, POPPER Univerzál Projekt. Vechna práva vyjraena,